Oblast středního Německa byla ovlivněna po staletí těžbou, zušlechťováním a využíváním přírodních zdrojů hnědého uhlí. Na počátku devadesátých let přišel v souvislosti se sjednocením Německa a se změnou energetické politiky, náhlý konec této éry.

V krátké době zmizela téměř celá infrastruktura průmyslového oboru. V současné době je krajina jižně a severně od Lipska utvářena přibývajícími jezery, vznikajícími v jámách po povrchové těžbě a pojem „Leipziger Neuseenland“ („Lipská nová jezerní krajina“) je na nejlepší cestě se etablovat jako nová, celospolková turistická destinace. Vzpomínky na dobu před jezery začínají pomalu, ale jistě blednout.

A tady navazuje projekt Hornicko-technického parku. Účelem projektu parku je vytvořit místo, které umožňuje autentický pohled na minulost a tím vytvořit most mezi minulostí, přítomností a budoucností. Společným zájmem bylo zachování dvou těžebních velkých strojů z dřívějšího povrchového dolu Espenhain před jejich sešrotováním. Jedná se o těžící kolesové rýpadlo 1547 (ca. 1.300 t, r. v. 1986) a pásový zakladač 1115 (ca. 2.400 t, r. v. 1985), které tvoří základ parku.

Tyto dva velké stroje mohly být získány díky iniciativě angažovaných členů spolku Hornicko-technického parku e.V., založeného v roce 2002, dále za podpory obcí Großpösna, Espenhain a Markkleeberg, stejně tak jako Svobodného státu Sasko a předsednictva vlády Lipska ve spolupráci s LMBW a MIBRAG.

Park si klade za cíl, autenticky a skutečně vytvořit kompletní těžební cyklus v těžbě hnědého uhlí. Tento cyklus začíná od zpětného dobývání kultivované krajiny k přípravě předporubního pásma a snížení hladiny podzemní vody přes těžbu skrývky a uhlí, přes transport ke skládce skrývky a nakonec asanace a opětné získávání nových prostorů.

Park spojuje poučení přes vzpomínky a historii v těžbě hnědého uhlí s funkcí turistické atrakce a místa rekreace. Témata jako získávání energie a spotřeba energie jsou zde také součástí projektu. Mladá generace je pozvána, aby poznala a obdivovala  rozsah techniky strojů a logistiky, stejně jako i generace bývalých horníků se může vrátit do „starých časů". Jedna speciální oblast parku připomíná ztrátu domova a zaniknutí celých obcí. Kromě toho má park k dispozici rozsáhlou sbírku různého pracovního nářadí, oblečení a hornické techniky, jako např. vlak na uhlí a skrývku a části pásové soupravy. 

Jako jedinečné místo živého zprostředkování historie a připomínání jedné velké éry saské průmyslové historie, přispívá Hornicko-technický park významným podílem k vývoji lipské „nové jezerní krajiny“ – www.leipzigerneuseenland.de – a přináší tak svůj podíl na kulturně zajímavém a turisticky atraktivním regionu, jehož průmyslová kultura stojí za pozornost.

Download / Open (PDF)

Lipská nová jezerní oblast Neuseenland je přímým důsledkem několika století trvající těžby, zušlechťování a využívání přírodních zdrojů hnědého uhlí. Zvláště pak s otevřením povrchové těžby ve 20. století se změnil trvale ráz krajiny. Začátkem 90.tých let sjednocení Německa, a s tím spojená změna energetické politiky, přinesly náhlý konec této éry. V krátké době zmizela téměř celá infrakstruktura průmyslového odvětví. Dnes je krajina jižně a severně od Lipska ovlivněna jezery vzniklými po dírách povrchové těžby - lipská jezerní oblast Neuseenland.

Ale jihozápadně od Lipska se nachází ještě dnes aktivní povrchová těžba. Tady mají návštěvníci možnost seznámit se s aktuální těžbou uhlí.

Přesto, že je zde i nadále těžba uhlí, půvab nově vzniklé krajiny nechává stále více vyblednout vzpomínky na doby před jezery. Právě proto, aby byly tyto vzpomínky zachovány a současně umožněn pohled na moderní povrchovou těžbu, to vše si vzal náš malý průvodce za úkol.